DiegoNe všechny dny jsou zalité sluncem, ale za každým mrakem je to sluníčko vždy schované. Příběh Diega zde není znenadání, již před rokem jsme pro něj s Marcelou Řeháčkovou, která je majitelkou našeho Inga, hledali novou rodinu. Důvodem, proč jej majitelé nechtěli, prý bylo, že pokousal členy rodiny. Našla se nová majitelka, na Diega se těšila, ale původní majitel jej nakonec nepředal. Nyní se situace po roce opět opakovala. Nebudu spekulovat co a jak, ale agresivní chování je honičům zcela cizí. Tentokrát jsme dostali informaci, že Diego skončil u nějakého myslivce, z čehož jsem měla zlý pocit. Ještě ten den se ukázalo, že to samozřejmě pravda není, nacházel se v záchranné stanici nedaleko Tábora, kam jej majitel odložil, což jsme zjistili zcela náhodně. Opět jsme tedy okamžitě začali hledat řešení, aby Diego dostal šanci na nový život.

 
Proč píši v množném čísle ? Protože naše velká a úžasná "bardoťácká" rodina, myslím tím páníčky našich ušatých odchovánků, spustila neuvěřitelně intenzivní akci na záchranu zlomeného a lidmi zklamaného Diega. Z celého srdce děkuji laskavé dívce Katce s velkým srdcem, která se hned druhý den Diega ujala, poskytla mu tak lásku, bezpečí a šanci na šťastný život. Velmi si vážím jejího dobrého skutku a smekám před ní. Nebude to mít jednoduché, neboť doma má již buldočku Coco a naší bernskou holčičku Cherry. Vzhledem k tomu, že je na tři hafíky sama, tak toto její rozhodnutí chtělo velkou odvahu a ať už to dopadne jakkoli, tak šance pro Diega to je. Poděkování patří i dalším majitelům, kteří jsou spjatí s naší stanicí, pro něž "krev není voda". Mnohokrát děkuji Radce Dudlové, která jako první jela do záchranné stanice zjistit Diegův stav, byť byla právě na cestě z letiště z náročné služební cesty, Marcele Řeháčkové za úsilí při zjišťování situace, kde se chlapec nachází a stejně tak Martině Tomáškové, Monice Kelnarové, Tomáši Velímskému, Andrea Bartak Freese, Kateřině Brůnové, kteří Katce a Diegovi ihned bez váhání poskytli materiální či finanční pomoc. A toto je pro mě tolik hřejivý pocit, že "bardoťáci" spolu umí prožívat chvíle radosti a stejně tak se umí semknout, když je zle. Katka a Diego si to zaslouží a pomoc budou potřebovat. Když jsem včera Diega uviděla, byl to velmi skličující pohled. Je mu 5 a 1/2 roku, ale já viděla desetiletého starce, s prázdným pohledem a s psí duší na cáry. Přesto po chvíli ve mně svitla naděje, když se v naší přítomnosti uvolnil, začal si hrát a já v něm poznávala to malé bezstarostné štěndo. Získat důvěru k lidem bude trvat déle, ale Katka má k pejskům nesmírnou empatii a tak nezbývá než jí držet palce. 
Honiči jsou  laskaví a dobrosrdeční psi, Vaší lasku potřebují a když jim ji dáte, oni Vám ji stokrát vrátí.
Aktuální info z prvních dvou dní u Katky: Po příjezdu byl vykoupán a ani neprotestoval, šel se proběhnout do parku, po cestě zpět navštívil psí kavárnu, zažil několik návštěv, ke kterým se choval mírumilovně. Dnes 6 km vycházka, návštěva nákupního centra a naučil se jezdit po eskalátorech a metrem. Na život v Praze si zvyká velmi dobře. V týdnu půjde na ozónoterapii, která prospěje i jeho psychice.
Ještě jednou VELKÉ díky Katko !

bylo mi smutno Diego a Katka - seznámení zkusíš to se mnou ? v záchranné stanici s Terezkou Dudlovou, která ma jeho brášku Danteho Diego Diego uvolnění pejsky má rád Diego a Lesí část bardotí rodinky - bude lépe chlapče rozluč se odjíždíme do Prahy

doma u Katky


seznámení s Cherry s Katkou v kavárně přišla návštěva kdo by odolal peřinám v parku v parku bez komentáře učím se na eskalátorech Diego a jeho Katka