Uplynulé dva měsíce jsme téměř každou sobotu s Betty a Vikuškou trávili na výstavách. Výstavy však nejsou hlavní náplní jejich života, jen jsou víc vidět. Samozřejmě jsou to holky krásné, tak proč je neukázat světu a nepotěšit tak příznivce těchto vznešených psů a fandů naší stanice. Ale ta pravá krása, radost ze života a jejich nežná a veselá povaha, je to, co mi přináší tu největší radost.
Sedmička je šťastné číslo a takový je i život našich psích parťáků. Při tomto počtu by se dalo říct, že je to smečka a v té by měla platit pravidla a nějaká hierarchie. Tak tomu u nás tak není. Všichni jsou to osobnosti a každý z nich má své nezaměnitelné kouzlo. Tahle partička zkrátka svého šéfa nemá a já si tak mohu užívat jejich pohodové a bezkonfliktní soužití.
Dnes také vím, že ten "sedmý element", který naší ušaté "skládance" chyběl, je lucernička Bettynka. Betty je roztomilá, zvědavá, chytrá a tak trochu odrzlý nebojsa.

To mi také předvedla, když na rybníce poprvé uviděla kachny. Bezhlavě se vrhla do vody, v ten moment ještě neuměla plavat, takže zajela pod hladinu, naštěstí se hned vynořila a plnou parou za kačenami. Je to číslo a do všeho jde naplno.
Barunka, Dorotka a Terezka jsou již v seniorském věku, ale elán je stále neopuští. Terezka naše zasloužilá mamina, která nedávno oslavila osm let, je v neuvěřitelné koncici atletky, jak postavou tak i svými výkony. Ostatně to uvidíte na posledních fotkách, kdy na jeden odraz překonává plot, kdy se jí zamane. Plot je uvniř zahrady, takže pláchnout nemůže, je vidět, že to má jen jako zábavu.
Vyprávět bych o nich mohla dlouho, toto jsou jen útržky vztahující se k fotkám z jejich každodenního šťastného psího života .