Uplynul další měsíc a Leontýnka se mění před očima v krásnou nohatou psí slečnu. Ano, dlouhé nožky, rovné jako pravítko, jsou pro naší stanici příznačné a jak je vidět, nesou se z generace na generaci. Poštěstilo se mi, že mám doma tři pokolení bernských honičů, zakladatelku našeho rodu a zároveň Leontýnky babičku Dorotku a její dceru Kleošku a synka Bandittu.
I když se naše psí rodinka rozrostla na číslo 8, a to ve většině případů neplánovaně, neboť já svému srdci poručit neumím, tak jejich soužití je stále bezkonfliktní se vzájemným přirozeným respektem a šťastné.
Leontýnka je temperamentní živel, občas jí musím krotit, protože ti nejstarší na její výpady a věčné okusování už dvakrát zvědaví nejsou, ale nakonec vždy sama pochopí, že na pořádnou divočinu a řádění jsou tady tety Betty a Viki.

Po měsíci jsem také Lontýnku zvážila a změřila, její váha je 14,5 kg a míra 48 cm, je tedy jasné, že svoje zpoždění dohnala a vše tak odpovídá jejímu věku 4,5 měsíce.
O pohodě a veselém bytí našich ušounků více "povypráví" následující fotky .